Makroživiny a mikroživiny v konopí

Makroživiny a mikroživiny v konopí

Mikrosvět a život, který probíhá u kořenů konopí, my, pěstitelé, nemůžeme vidět. Naštěstí do mysteriózního světa toho, jak a co "jedí" rostliny, nám dovoluje nahlédnout věda. V následujících řádcích se dozvíte o různých živinách, které marihuana potřebuje, o tom, proč je potřebuje a jak je přijímá.

Přehled makroživin a mikroživin, které potřebují rostliny konopí.

Obsah:

  • 1. Makroživiny vs. mikroživiny
  • 2. Mobilní vs. nemobilní živiny
  • 3. Iontové živiny
  • 4. Makroživiny ze vzduchu a vody
  • 5. Makroživiny z půdy
  • 6. Mikroživiny

Aby rostlina konopí přežila, prosperovala a dokázala produkovat kvalitní šišky, potřebuje Cannabis plants require rozmanitou potravu. Rostlina je závislá na jemné rovnováze minerálů a prvků, které plní klíčové fyziologické úlohy během celého vegetačního cyklu. Tyto živiny patří do dvou hlavních kategorií: makroživiny a mikroživiny.

Makroživiny vs. mikroživiny

Podobně jako naše potrava je složena z bílkovin, cukrů a tuků, i konopí spotřebovávají velké množství makroživin.

Při růstu se rostliny spoléhají na přijímání velkých množství dusíku (N), fosforu (P) a draslíku (K). Potřeba jednotlivých živin, známá pod názvem NPK poměr, závisí na stadiu růstu. Rostliny, které jsou v počáteční fázi růstu, mají vysokou spotřebu dusíku, ale potřebují méně fosforu a draslíku. Oproti tomu kvetoucí rostliny spotřebovávají dusíku málo, zato jejich spotřeba draslíku a fosforu je vysoká.

Tyto tři prvky představují základní makroživiny, které rostliny získávají z půdy. Kromě nich však potřebují i ​​další tři makroživiny, které získávají z vody a vzduchu. Jsou to uhlík, vodík a kyslík.

Aby rostliny zůstaly zdravé, produktivní a odolné proti škůdcům, potřebují i ​​dlouhý seznam mikroživin. A přestože je potřebují jen v malém množství, jejich nedostatek jim může způsobit vážné problémy. Můžeme to přirovnat k naší potřebě vitamínů. Nepotřebujeme jich mnoho, ale pokud jich máme nedostatek, odnese si to naše zdraví.

Mobilní vs. nemobilní živiny

Mobilnost a nemobilnost jsou charakteristiky, které hovoří o tom, zda rostliny vědí, jak danou živinu snadno transportovat uvnitř svého těla. Rostliny mohou přepravovat mobilní živiny na místa, kde jsou nejvíce potřeba. Protože rostliny se v první řadě starají o mladší části svých těl, nedostatek mobilních živin se nejdříve projevuje v starších listech.

Imobilní živiny rostliny nedokáží účinně transportovat, zůstávají uzamčené na jednom místě. Příznaky jejich nedostatku se proto spíše projeví v novějších částech rostlinných těl, protože nevědí, jak je k nim jednoduše přemístit.

Ionové živiny

Marihuana není schopna "rozžvýkat" organickou hmotu a získat z ní minerály. V prostředí ekologického zemědělství musí místo ní tuto těžkou práci dělat mikroby. Rozkládají hnůj a kompost a uvolňují v nich uzamčené živiny, které rostlina dokáže přijmout kořeny. A při pěstování pomocí umělých hnojiv zas ty naplňují půdu živinami, aby je rostliny mohly snadno absorbovat.

V obou případech je to tak, že rostliny dokážou živiny přijmout pouze v podobě iontů. Tyto elektricky nabité částice mají pozitivní (kationty) nebo negativní (anionty) elektrický náboj. Například dusík rostliny přijímají buď ve formě amonného kationtu nebo dusičnanového aniontu. Fosfor dokáží přijmout pouze ve formě aniontů a draslík pouze ve formě kationtu K +.

Zjednodušeně se dá říci, že aby se živiny dostaly do kořenů rostlin, musí být rozloženy - buď přírodně nebo průmyslově. Tyto živiny se do rostlin nedostávají pasivním procesem, například difúzí, ale aktivním transportem s využitím ATP (buněčné energie) a membránových proteinů. Je to složitý proces, který umožňuje pohyb iontů z povrchu kořenů do kořenových tkání.

Makroživiny ze vzduchu a vody

Tři makroživiny získávají rostliny konopí víceméně samostatně. Tyto prvky jsou buď přijímány ze vzduchu, nebo vznikají jako vedlejší produkt fotosyntézy.

UHLÍK

• Rostliny přijímají uhlík v podobě oxidu uhličitého ze vzduchu. "Vdechují" ho přes malé póry na povrchu listů, které známe jako průduchy. Průduchy však nejsou otevřeny stále. Podle aktuální potřeby oxidu uhličitého jej otevírá a zavírá dvojice buněk, které se v nich nacházejí.

• Oxid uhličitý má při zdravém vývoji rostlin nenahraditelnou úlohu. Rostliny tento plyn přeměňují na energii, kterou potřebují pro svůj růst a spolu s vodou ho používají při fotosyntéze.

VODÍK

• Během fotosyntézy rostliny vytvářejí z molekul vody vodík. Na jeho tvorbu tedy využívají sílu sluneční energie.

• Rostliny používají vodíkové ionty na pohon elektronového transportního řetězce během fotosyntézy. Vodík tedy slouží jako další stavební prvek během jejich růstu.

KYSLÍK

• Nadzemní části rostlin vytvářejí kyslík štěpením oxidu uhličitého. U kořenů je to naopak. Nemají přístup ke světlu, a tudíž v nich neprobíhá fotosyntéza. Proto musí kyslík dýchat z okolního prostředí.

• Rostliny během fotosyntézy vytvářejí glukózu. Do ní uskladňují energii, kterou využívají během procesu dýchání, při kterém přijímají kyslík ze vzduchu.

 

Makroživiny z půdy

Ostatní makroživiny, které rostliny konopí potřebují pro život, pocházejí z půdy. Tam se nacházejí buď ve formě rozpadlé organické hmoty, nebo jako organická či umělá hnojiva. Jejich funkce najdete v následující tabulce.

DUSÍK

• Dusík ve formě dusičnanů se v rostlině konopí jeví jako mobilní živina. Rostliny potřebují dusík více než jakoukoliv jinou živinu. Využívají ho během celého vegetačního cyklu. Jenže téměř 98% dusíku v půdě existuje v organické formě a tu rostliny přijmout nedokážou. Proto potřebují mikroby, které jim pomohou tuto důležitou látku mineralizovat, a tak jim umožní přístup k její vstřebatelné formě.

• Od dusíku v těle závisí celkový růst a vývoj rostlin. Tento prvek tvoří i klíčovou součást molekuly chlorofylu, která umožňuje rostlinám fotosyntetizovat. A kromě toho je také důležitou složkou aminokyselin - stavebních prvků bílkovin.

FOSFOR

• Fosfor jako mobilní živina je využíván hlavně při počáteční fázi růstu mladých rostlin. Rostliny ho přijímají jako anion a využívají ho v dlouhém seznamu fyziologických procesů. Fosfor se vyskytuje v každé živé rostlinné buňce, což svědčí o jeho důležitosti.

• Hraje roli při přenosu energie, fotosyntéze a přeměně škrobů a cukrů. Fosfor pomáhá přesouvat živiny v rostlinách a pomáhá při přenosu genetických vlastností na další generaci.

• Tento prvek hraje klíčovou roli ve vegetativní fázi, kde přispívá k rozvoji kořenů a trvanlivosti stonků. V pozdější fázi vegetačního cyklu fosfor pomáhá rostlinám odolávat nemocem a hraje roli i při tvorbě květů a celkové produktivitě.

DRASLÍK

• Rostliny konopí přijímají tuto mobilní živinu ve formě mineralizovaného kationtu. Pokud by najednou neměli přístup k tomuto klíčovému prvku, dostali by se do velmi velkého problému. Draslík přispívá k růstu rostlin, pozitivně ovlivňuje metabolické funkce, toleranci vůči stresu, pomáhá růstu kořenů a zdravé struktuře kořenového systému.

• Draslík hraje důležitou roli i při zadržování vody v těle rostliny. Pamatujete si na dvojici buněk, které jsme nedávno zmínili? No, tak těm draslík umožňuje otevírat a zavírat průduchy. Rostliny ztrácejí vodu vždy, když přes tyto malé otvory přijímají oxid uhličitý. Když je vody málo a rostliny ji musí v sobě udržet, potřebují draslík na zavření průduchů.

• Draslík je pro rostliny i důležitý aktivátor enzymů a klíčový hráč při syntéze bílkovin.

 

Mikroživiny

V rostlinné fyziologii hrají velmi důležitou roli i mikroživiny. A to i přesto, že jejich spotřeba rostlinami je v porovnání s makroživinami mnohem nižší. Nedostatek mikroživin je velmi vzácný, ale jejich absence může mít negativní vliv na zdraví, růst a sklizeň rostlin.

BÓR

• Bór posiluje buněčné stěny. Hraje důležitou strukturální úlohu, přičemž přibližně 90% tohoto prvku pomáhá síťovat velké molekuly sacharidů, které tvoří buněčné stěny. Pokud má vaše rostlina nedostatek bóru, může dojít k narušení její struktury.

VÁPNÍK

• Vápník rostliny potřebují k zajištění strukturální integrity. Tato nepohyblivá živina – ve formě pektátu vápníka - udržuje buněčné stěny a membrány rostlin. Tento prvek slouží i jako nitrobuněčný posel zpráv, který pomáhá regulovat aktivitu hormonů a enzymů.

MĚĎ

• Dalším prvkem, který rostlinám pomáhá při složitém procesu fotosyntézy, je měď. Ta je mobilní živinou a pomáhá rostlinám metabolizovat sacharidy a bílkoviny.

ŽELEZO

• Železo je částečně pohyblivá živina, která pomáhá rostlinám udržovat strukturu a funkci chloroplastů - organel určených na přeměňování světelné energie na cukry využitelné v rostlinných buňkách. Železo je také důležitou součástí mnoha enzymů a rostlinných pigmentů.

HOŘČÍK

• Hořčík, mobilní živina, je základem fotosyntézy. Tento prvek tvoří jádro molekuly chlorofylu a umožňuje mu zachycovat sluneční světlo využívané na tvorbu cukrů. Rostliny potřebují hořčík i na dělení buněk, syntézu bílkovin, metabolismus fosfátů a aktivaci enzymů.

MANGAN

• Mangan se podílí na některých nejdůležitějších systémech a funkcích v rostlinách konopí. Důležitý je například při asimilaci dusíku, dýchání či fotosyntéze. Tento prvek hraje důležitou roli i při rozmnožování. Pomáhá při růstu pylových trubic a dozrávání pylu. Pokud by nebylo této imobilní živiny, šlechtitelé konopí by byli bez práce!

MOLYBDEN

• Molybden hraje důležitou roli jako součást dvou enzymů, jejichž úkolem je syntetizovat aminokyseliny. Jeden z těchto enzymů pomáhá přeměňovat dusičnany na dusitany, zatímco druhý přeměňuje dusitany na amoniak. Rostliny mohou tuto mobilní živinu snadno přemisťovat do oblastí s vysokou spotřebou.

SÍRA

•Tuto částečně pohyblivou živinu potřebují rostliny jen v malých množstvích. Bez ní by však těžko tvořily základní enzymy. Kromě toho síra pomáhá vytvářet rostlinné bílkoviny, vitamíny a aminokyseliny.

ZINEK

• Zinek ovlivňuje zásadní změny v rostlinách již při malých dávkách. Tato nepohyblivá živina tvoří součást různých enzymů a bílkovin a pomáhá při produkci růstového hormonu a prodlužování internodií.