Identifikace a léčba nejběžnějších onemocnění konopí

Žádná odrůda konopí není 100% odolná vůči chorobám, plísním či škůdcům. Bohužel, nezkušení pěstitelé mají často problém správně a hlavně včas identifikovat problémy, jako nedostatek živin, škůdci, plísně nebo problémy se zavlažováním, což je dostává do značné nevýhody. My jsme pro vás napsali tohoto jednoduchého průvodce doplněného o fotky což vám velmi usnadní vyhledávání a odstraňování všech hrozeb a nástrah při pěstování. Pomocí této příručky můžete identifikovat příznaky růžných onemocnění konopí, což vám umožní dosáhnout obrovské a zdravé úrody.

Jako každá jiná plodina, i konopí může podlehnout škůdcům, houbovým infekcím, virům a mnoha dalším problémům, které mohou mít negativní vliv na kvalitu a velikost vaší sklizně. Umět rozeznat například nedostatek živin od kořenové hniloby a plísně je klíčem k časnému léčení onemocnění konopí a minimalizaci jeho vlivu na zdraví vašich rostlin. Pojďme se tedy blíže podívat na náš návod jak poznat a vyřešit ta nejběžnější onemocnění u rostlin konopí. 

Obsah:

1. Problémy související s výživou
2. Problémy související s pH
3. Problémy související s kořeny
4. Problémy související s prostředím
5. Identifikace běžných plísní konopí: šedá plíseň, hniloba kořenů a padlí
6. Virové nemoci a konopí
7. Běžní škůdci a konopí
8. Další méně časté problémy u rostlin konopí

1. Problémy související s výživou

Příliš mnoho živin, stejně jako jejich nedostatek způsobuje rostlině konopí stres, který může vyvolat symptomy, jako je změna barvy listů, deformace listů, zpomalení růstu a v krajním případě i hermafroditismus. Mezi nejčastější problémy související s výživou konopí patří:

Nedostatek živin

Nezkušení pěstitelé si často myslí, že konopí potřebuje jen tři živiny: dusík (N), fosfor (P) a draslík (K). A přestože jsou tyto makroživiny skutečně nezbytné pro zdravý růst, rostliny konopí potřebují komplexní směs makro a mikroživin, které podporují jejich růst i kvetení.

Když vaše rostliny nedostávají správné množství živin, dochází z jejich nedostatku k odumírání listů a ke změně jejich barvy. Typickým prvním znakem nedostatku živin jsou žluté list u konopí. Listy u konopí často začínají žloutnout protože nemají dostatek dusíku nebo jiné ze tří základních složek. Řešením může být zvýšení koncentrace dusíku v živného roztoku. 

Nedostatek živin může být obvykle způsoben malým či nepravidelným hnojením konopí, nerovnováhou pH či blokováním živin. Nedostatek dusíku poznáte jednoduše že žloutnutí listů se objevuje od spodu rostlin od velkých listů po ty menší až na okvětní. Pokud se nedostatek živin neřeší, může vážně zabrzdit vývoj rostliny a snížit její kvalitu i velikost úrody. Nedostatek hnojiv při pěstování konopí zkrátka blokuje správné dozrání a růst marihuany.

Příznaky nedostatku živin se liší v závislosti na tom, jaká živina vaší rostlině chybí. Mezi nejčastější příznaky patří:

• Žluté listy - nejdříve žloutnou velké listy od spodku rostlin 
• Stonky fialoví nebo červenají - Pravděpodobně nedostatek Dusíku (N)
• Listy jsou tečkované nebo suché
• Stonky rostlin měknou a nedřevnatí

Na fotkách výše vidíte klasický projev nedostatku dusíku kdy se listy zbarvují do žluta a nedostatek všech tří látek (N;P;K), který se projevuje žloutnutím a hnědnutím od středu či krajů listů. Pokud se hnojení nezlepší, listy začnou odumírat přímo na rostlině.

V případě, že je důvodem nedostatku nesprávné pH a/nebo blokování živin, bude třeba zvolit jiný přístup a řešení. Nedostatek živin lze většinou jednoduše odstranit zvýšením množství hnojiv, které rostliny konopí dostávají. Ke zvyšování koncentrace hnojiv při zalévání konopí přistupujte vždy opatrně a nikdy nepřekračujte doporučené množství od výrobce.

Spálení živinami - přehnojení konopí

Spálení rostliny živinami (přehnojení marihuany) je opakem nedostatku živin – nastává, když rostlina dostává více živin, než potřebuje. Přílišné přehnojování je nejčastější příčina, ale i zde může hrát roli nesprávné pH a/nebo blokování živin. Charakteristickým znakem spálení jsou suché, hnědé listy, které se někdy mohou začít kroutit. Přehnojení nebo-li spálení hnojivy nejčastěji poznáte podle kroucení konečků (špiček) listů kde se také nejdříve objevuje žloutnutí či hnědnutí. 

Řešením tohoto problému je dodržovat naplánovaný harmonogram hnojení a před každým hnojením zkontrolovat pH a elektrickou vodivost substrátu (EC). Potom si budete moci být jisti, že rostliny nejen dostávají živiny v potřebném množství, ale že jsou je také schopny správně absorbovat. Většina začátečníků co pěstují konopí také neví, že marihuanu není potřeba hnojit při každém zalévání. Pokud jste tedy konopí "spálili" hnojivy, zkuste příště zalévat konopí stylem 2x za sebou hnojení a 1x odstátá voda, tím předejdete hromadění živin a solí v substrátu a rostliny se nebudou "pálit" a stresovat přebytkem hnojiv. Vhodná hnojiva na marihuanu koupíte v každém větším growshopu.    

Jak zachránit přehnojenou kytku konopí

Pokud už k přehnojení rostliny došlo, je potřeba reagovat rychle a pokusit se ještě zachránit co lze. Pokud je marihuana jen lehce spálená a vykazuje první příznaky přehnojení ještě se nemusí stát nic hrozného. Jen zkrátka dvě tři další zálivky proveďte s polovinou živin, případně je-li přehnojení větší, vynechte živiny na další tři zálivky a zalévejte jen odstátou vodou s vyváženým pH. Zamezíte tak dalšímu popálení a usazování hnojiv v substrátu. Po prolití můžete rostlinu začít znovu pomalu hnojit.

Přehnojili jsme konopí, které již kvete? Pak je to trochu vážnější problém, přehnojení je samoosobě velký stres a ten rostliny v květové fázi nemají rády. Je-li přehnojení malé, postupujte stejně jak je napsáno na předchozích řádcích. Rostlina se z toho dostane stejně jako by byla ve vegetačním stádiu, pokud je ale spálení živinami větší, je potřeba rostliny pořádně propláchnout a nejlépe pomocí EC metru znovu nahnojit substrát na ideální hodnoty. Průplach konopí se provádí velkým množstvím pH perfektní vodou, např. 11L květináč můžete bezpečně propláchnout až 4-5 litry vody. Následně nechte květník perfektně odkapat aby  nestál ve vodě a nechte kytku lehce se zregenerovat.  

Je třeba poznamenat, že spálení živinami je typické pouze při používání syntetických hnojiv. Přírodní hnojiva obyčejně tento stav nezpůsobují. Je to proto, že se v substrátu rozkládají delší dobu a rostlina je tedy nepřijme najednou. I tak je ale přehnojení organickými hnojivy možné! Obsah hnojiv a tedy živin je také závislí na tom v jaké životní fázi se konopí nachází. 

Blokování živin

Chemická reakce mezi rostlinou, substrátem a hnojivem může způsobit tzv. Nutrient Lockout. Tento problém je česky znám jako blokování živin a je to reakce zapříčiněná kombinací špatného Ph substrátu a přebytkem hnojiv. Toto způsobí že rostlina ztratí schopnost přijímat živiny, což v konečném důsledku vede k jejich nedostatku.

Blokování živin se obyčejně objeví tehdy, když se rostliny dlouhou dobu hnojí koncentrovanými umělými hnojivy. Stopová množství solí, která jsou obsažena v těchto hnojivech, se hromadí v substrátu, mění jeho pH a negativně ovlivňují schopnost rostlin absorbovat živiny.

Recept na odblokování živin je velmi jednoduchý – substrát je třeba pořádně propláchnout čistou vodou se správným pH a následně začít hnojení znovu. Mnozí pěstitelé pak pro jistotu hnojí o něco méně, aby předešli návratu tohoto problému v budoucnosti. Jednou z možností jak tomuto problému předejít je střídat zálivku z čisté vody s dobrým pH s roztokem s živinami na přeskáčku či ob dvě zalévání. Zalévat konopí tak můžete stylem - hnojení - hnojení - odstátá voda -. 

2. Problémy související s pH a se zaléváním konopí

Na rozdíl od jiných rostlin, konopí dokáže přijímat živiny pouze ve velmi malém rozmezí pH. Pokud substrát, voda nebo hnojiva, která používáte, jsou mimo toto úzké rozmezí, vaše rostliny nebudou moci účinně přijímat živiny. A to znamená nejen to, že budete zbytečně utrácet za drahá hnojiva, ale může se stát, že se budete muset zabývat blokováním živin nebo jejich nedostatkem.

Tento problém při pěstování konopí přichází když rostlina dlouhodobě dostává více živin, než potřebuje. K tomu pravděpodobně nedochází k tzv. proplachování, tedy zalití čistou vodou s vyváženým pH v takovém množství, aby živný roztok vytékal spodem. Tím že při zalévání konopí voda proteče do pod květníku dochází k vyplavování zbytkových hnojiv a solí, které po hnojení marihuany zůstávají v substrátu. Pokud substrát dlouhodobě necháte bez prolití, hnojiva a soli změní pH půdy, a rostlině se zablokuje schopnost přijímat živiny.

Rostliny konopí mají rády mírně kyselou půdu. Optimální hodnota pH pro pěstování marihuany je v rozmezí 6 až 7. Pro dobrou úrodu je ale vhodné, když pH nestojí na jedné konkrétní hodnotě, ale pohybuje se v daném rozmezí. Zvyšuje se tak schopnost konopí přijímat celé spektrum mikro a makroživin. 

V případě hydroponického pěstování nebo jiného způsobu pěstování bez půdy je optimální hodnota pH v rozmezí 5,5 až 6,5. A i při takových způsobech pěstování je vhodné, aby hodnota pH nestála na jedné hodnotě, ale plynule se hýbala ve zdravém rozmezí.

Známky nadměrného nebo nedostatečného zavlažování

Ať už vaše rostliny zaléváte příliš, nebo naopak nedostatečně, v obou případech to konopím narušuje mnohé biologické procesy, což způsobuje stres a zpomalení růstu. Příliš vlhká nebo suchá půda v závislosti na podmínkách přitahuje i škůdce, jako jsou svilušky, třásněnky nebo smutnice.

Naneštěstí se u nadměrně zavlažovaných i nedostatečně zavlažovaných rostlin projevují stejné příznaky; jejich listy vadnou a časem začnou odumírat a opadávat. To, kde děláte chybu, vám napoví půda. Pokud je suchá jako kámen, kraje se odlepují od stěn, zaléváte příliš málo, a pokud je mokrá a bahnitá po několik dní v kuse, pravděpodobně to s vodou přeháníte. Příklady rostlin konopí, které jsou nadměrně nebo málo zalévány si prohlédněte na fotografiích níže. 

Zde je ukázka malých rostlin konopí (sazenic), které od vyklíčením trpí nadměrným zaleváním. Listy sice žloutnou od spodu, jako je tomu u nedostatku živin, nicméně zde je to tím, že se do substrátu nedostává dostatek kyslíku, který kořeny potřebují. Jde také vidět že se na substrátu tvoří slabý zelený povlak. Přílišné zalévání a s tím související problémy s kořeny konopí mají mladé rostliny velmi často, pokud se zalévání přehání. Dalším ze znakům přílišné zálivky jsou pak "zmutované" malé lístky, které rostou jako nové na vrchu rostliny. Takovéto zkroucené malé lístky, se někdy ještě začnou zbarvovat do modra, fialova či červena. Tohle vše jsou znaky promáčených kořenů, kterým se nedostává dostatek kyslíku.

  

Rostliny konopí připravené k zalévání. Jejich listy jsou svěšené směrem dolu, větve se ohýbají také směrem dolu a špička rostliny je zvadlá. V tuto chvíli je to jasné znamení že toto konopí, mělo být zalito již před pár hodinami. Pokud ho takto necháme dalších 24 hodin, listy začnou žloutnout a usychat velkou rychlostí. Za dva dny by marihuana umřela. Pokud budete rostlinu pravidelně nechávat takto uschnout, neumře sice rovnou ale bude pomalu žloutnout.

   

Konopí má rádo když substrát mezi jednotlivými zalévacími cykly proschne a pak je znovu celý prolit. U velkých rostlin se tento cyklus opakuje každé 2-3 dny. Pokud je substrát ve vrchních 2 cm suchý, nebo ho bez problému zvednete jednou rukou, je vhodné rostlinu zalít. Pokud je substrát nacucaný vodou, květník je těžký, případně se už na něm dělá zelený mech, rostlinu nechte ještě pár dní bez zalití.

Abyste se vyhnuli nadměrnému zavlažování nebo podmáčení:

• Zapíchněte prst do půdy zhruba do hloubky prvního článku a zalévejte jen tehdy, když je zcela suchá.
• Pěstujte v lehké, dobře provzdušněné půdě v květináčích s dostatečným množstvím drenážních otvorů.
• Aby se zlepšilo proudění vzduchu kolem půdy a ta rychleji vyschla, zbavte rostliny spodních listů.
• Přečtěte si náš návod, jak správně zalévat konopí.
• K zlepšení provzdušnění můžete do substrátu vmíchat příměsi jako keramzit, perlit nebo kokosové vlákno. 

3. Problémy související s kořeny

Kořeny nejen upevňují rostlinu na místě, ale také přijímají kyslík, vodu a živiny ze substrátu a přenášejí je do stonku, listů a květů. Zdravé kořeny u konopí také uskladňují a uvolňují energii, která vzniká během fotosyntézy, aby podpořily růst a podle potřeby léčily zranění rostliny.

Mezi nejčastější problémy související s kořeny, které postihují konopí, patří:

Přerostlé kořeny tzv. Root bound

Kořeny rostlin někdy úplně přerostou květináč. Tento jev se anglicky jmenuje Root Bound, a znamená to že jejich kořeny kompletně přerostli celým obvodem květináče a vytvoří jeden velký uzel. Rostlinu to nejen stresuje, ale ovlivňuje to také její schopnost přijímat vodu a živiny, což může vést k jejich nedostatku, nerovnováze pH nebo k zablokování živin. V takovém případě začne rostlina postupně uvadat, a v celku žloutnout a hnědnout na různých místech. 

Pokud vaší marihuaně přerostou kořeny, musíte ji přesadit do větší nádoby. Když ji budete přesazovat, pokuste se jí rozmotat kořeny. Ale dělejte to opatrně. V extrémních případech budete muset kořeny oříznout nebo ostříhat. Použijte k tomu ostré nůžky či ostrý nůž. Po přesazení dejte rostlinám alespoň 3 týdny na to, aby se vzpamatovaly ze stresu z přesazování a stříhání kořenů. K takovému kroku ale přistupujte jen v extrémních případech a spíše se snažte rostlinu přesadit včas.

Chcete-li zabránit tomu, aby kořeny vaší trávy v budoucnosti přerůstaly, rostliny konopí přesazujte pravidelně a ve správnou dobu, tedy těsně předtím, než jejich kořeny zaplní květináč. Například sazenice můžete přesazovat, když už dosáhnou určité výšky a vytvoří pravé listy, které pokryjí obvod nádob, do kterých jste vyseli semínka. Pokud jste vybrali květináč o velikosti 1L, rostliny přesaďte po 3-5 týdnech. Pokud je květník o rozměru 11L, rostlina v něm může vydržet i dva měsíce. Naopak malé 0,5L květníčky přesazujte již po 2-3 týdnech. Jestli nevíte jakou velikosti květináče na konopí vybrat, nechte si poradit v našem předchozím článku.

Hniloba kořenů - plíseň kořenů (root rot)

Jak už název napovídá, hniloba kořenů se vyznačuje hnijícími, nemocnými kořeny. Při pěstování v půdě nebo v kokosovém vlákně je obvykle způsobena problémy s drenáží nebo nadměrným zavlažováním. Ty způsobují, že voda v substrátu zůstane stát a vytváří živnou půdu pro bakterie nebo houby. Od toho už je jen krok k vzniku plísní, které napadají kořeny. Přebytek zálivky v substrátu většinou souvisí se špatnou drenáží nebo také s nadměrnou zálivkou jak se můžete dočíst níže. Příkladem toho jak se začínají projevovat problémy s kořeny konopí může být fotka mladé rostliny níže. Spodky listů žloutnou, rostlina je stará 4 týdny, ale kořeny téměř nerostou. Konopí je malého vzrůstu, menší než by mělo touto dobou být. 

 

V hydroponickém pěstování je hniloba kořenů obvykle způsobena teplem, nadměrným světlem, nedostatečnou hladinou kyslíku ve vodě nebo rozkládajícími se látkami v nádrži. Pro bakterie a houby způsobující hnilobu kořenů (například fusarium) takové podmínky představují dokonalé prostředí. To je přímo zve na hody na kořenech.

Hnijící kořeny vypadají hnědě a slizce a někdy nepříjemně zapáchají. V nadzemní části napadené rostliny opadávají a vadnou, přičemž se objevují žluté nebo bílé listy. Kořenová hniloba může způsobit také nedostatek živin, protože rostlina nemůže přijímat živiny.

Chcete-li léčit hnilobu kořenů, musíte do kořenů rostliny dodat prospěšné bakterie, které budou bojovat proti patogenům. Jednou z možností co zkusit jsou mykorhizní houby. Tzv. mykorhiza u konopí totiž pomáhá a vytváří symbiozu, která posiluje kořeny a předchází jejich onemocnění. Pěstujete-li v půdě, musíte rostliny přesadit do čerstvého substrátu a nových nádob a ujistit se, že půda je dobře provzdušněná a nádoby mají dostatek drenážních otvorů. Pěstujete-li hydroponicky, musíte vyčistit a vydezinfikovat celou sestavu, vytvořit novou nádrž s dostatkem kyslíku a vyřešit případné problémy s teplem nebo světlem.

4. Problémy související s prostředím

Bez ohledu na to, zda pěstujete konopí indoor nebo venku, vlivy prostředí jako teplota, vlhkost, světlo a proudění vzduchu mohou vaše rostliny při nesprávné regulaci stresovat. Pojďme se podívat na to, jaké je ideální prostředí pro pěstování marihuany a jaké nástrahy na nás čekají v nastavení správných podmínek pro pěstování.

Stres z tepla nebo chladu

Rostliny konopí upřednostňují během různých fází svého životního cyklu různé teploty. Když jsou teploty příliš vysoké, nad 35°C, rostlinám se začnou poškozovat listy. Začnou se kroutit stejně jako při vysoké intenzitě světla a následně postupně usychat. Časem se na rostlinách vystavených tepelnému stresu mohou objevit také hnědé skvrny. Pokud jsou naopak vaše rostliny konopí vystaveny teplotám pod 15 °C, jejich růst se zpomalí (v důsledku snížené fotosyntézy) a budou také vystaveny vyššímu riziku, že se setkají s patogeny, jako jsou plísně. I když nevykazují známky stresu, rostliny rostoucí při nízkých teplotách obvykle nepřinesou takovou úrodu jako rostliny pěstované při optimálních teplotách.

Správná teplota pro pěstování konopí by měla být v rozmezí od 21°C - 28°C s tím, že během vegetační fáze, může být teplota i k 30°C, ale během květové fáze a na jejím konci je dobré teplotu snižovat spíše ke spodní hranici. Jako by tomu bylo v samotné přírodě. 

Prvním krokem při řešení tepelného stresu v interiéru je používání ventilátorů pro pohyb vzduchu kolem rostlin a ventilačního systému k odstranění starého vzduchu a jeho nahrazení svěžejším, chladnějším vzduchem z exteriéru. Pokud to nestačí, možná budete muset použít klimatizaci, abyste získali větší kontrolu nad teplotami v pěstebním prostoru. A konečně, pokud pěstební osvětlení vydává příliš mnoho tepla, možná budete muset investovat do jiného řešení osvětlení (například LED diod) či použít tzv. cooltube, k přímému odvodu tepla.

Abyste předešli těmto problémům, nastudujte si naše doporučení pro teplotu a vlhkost v pěstebním prostoru a nezapomeňte:

• Používejte teploměr a vlhkoměr, abyste znali podmínky v místnosti, ve které pěstujete.
• Používejte ventilátory, aby se vzduch kolem rostlin hýbal.
• Používejte systém ventilace, který zajistí výměnu vzduchu v místnosti, kde pěstujete.
• Zvažte použití LED osvětlení, která produkují málo tepla.

Pokud pěstujete venku a čelíte extrémnímu horku nebo mrazu, sledujte předpovědi počasí a přeneste rostliny dovnitř, když se očekává, že teploty dosáhnou příliš vysoké nebo nízké hodnoty. Abyste dosáhli lepší kontroly nad teplotou a vlhkostí, zvažte možnost pěstovat ve skleníku nebo fóliovníku.

Spálení světlem - Stress způsobený příliš intenzivním světlem 

Světelné popáleniny jsou častým problémem nezkušených pěstitelů, kteří mají prostorová omezení. Dochází k němu, když se rostliny konopí dostanou příliš blízko k pěstitelským světlům. Následkem jsou vybledlé pupeny (během kvetení) a žluté a uschlé listy. První příznaky stresu konopí způsobeného příliš intenzivním světlem či horkem lze ale pozorovat již v ranné fázi. Nejčastějším znamením, že se vašim konopným rostlinám nelíbí světlo, které mají, je tzv. kroucení listů, které se děje od špičky a hran listů, až se nakonec zkroutí celé listy konopí a začnou ze středu usychat a žloutnout. Pokud toto varování neuposlechnete, pravděpodobně brzy dojde k spálení konopí světlem a to by mohlo poškodit jak palice, tak i celou rostlinu. Ta totiž bude ve stresu a může v krajním případě dojít až k úhynu marihuany. Prvotní známky popálení konopí světelným zdrojem si můžete prohlédnout na přiložených fotografiích.

   

Naštěstí je řešení problému spálení světlem obvykle docela jednoduché: rostliny stačí posunout dál od světel. Pokud to pro prostorová omezení není možné, doporučujeme rostliny tvarovat a upravovat tak, abyste podpořili jejich růst spíše do šířky než do výšky.

Pokud pěstujete venku, spálení světlem se obvykle obávat nemusíte. Slunce je příliš daleko na to, aby vašim rostlinám nějak výrazně uškodilo. Pokud však pěstujete sazenice v interiéru, nezapomeňte mladé rostliny postupně aklimatizovat na sluneční světlo, abyste se vyhnuli jakýmkoli problémům.

Poškození větrem

Konopí milují čerstvý vánek. Ale prudký vítr může způsobit na rostlinách nenapravitelné škody. Může otrhat zdravé listy, zlomit rašící větve nebo rostliny zcela vyvrátit.

Pěstujete-li v interiéru, o vítr se vůbec nemusíte starat. Naštěstí však existuje pár věcí, které můžete udělat pro ochranu konopí i pokud pěstujete venku:

• Vysazujte je v blízkosti jiných rostlin, plotů, zahradních záhonů nebo zdí, které mohou sloužit jako ochrana před větrem.
• Upravujte rostlinám tvar. Krátké, bujně rostoucí rostliny se ve větru méně převracejí.
• Kolem kořenů rostlin pěstujte jetel a vojtěšku, abyste zabránili jejich vyvrácení.
• Vyhněte se přílišnému zakořeňování konopí. Rostliny se musí pružně pohybovat s větrem, aby nedošlo k jejich zlomení.

Špatná vlhkost při pěstování marihuany

Vlhkost při pěstování konopí je jedním z nejdůležitějších faktorů. Příliš velká vlhkost nejen že zhoršuje rostlinám dýchání a tím tedy i růst samotný, ale také velmi podporují vznik plísní a houbových onemocnění. Vysoká vlhkost bývá sice problémem spíše při hydroponickém pěstování konopí nicméně u začátečníků k této chybě dochází i při pěstování v hlíně či kokosu, běžnou metodou. 

Konopí vyžaduje několik různých úrovní vlhkosti vzduchu a to podle toho v jakém životním stádiu či fázi se zrovna nachází. Nejvyšší vlhkost potřebuje konopí v době klíčení či zakořeňování u klonů konopí, v této fázi se vlhkost vzduchu může pohybovat mezi 70% - 90%. 

Po fázi klíčení přichází první růstové stádium konopí známé jako vegetační fáze. V tomto období má konopí rádo vlhkost v rozmezí 50% - 60%. Pokud se ale vlhkost pohybuje u horní hranice, je potřeba zaručit proudění vzduchu aby se na substrátu nedělala plíseň a půda dobře vysychala. 

Po vegetační fázi přichází období květu. V tuto chvíli se na konopí začínají objevovat první pestíky, za kterými následují voňavé květy. Květy nebo-li palice budou následující týdny (7-14) nabírat hmotu, až do finální podoby ve které je zná většina uživatelů marihuany a lékařského konopí. Květová fáze se v ohledu vlhkosti dá rozdělit na dvě části. První 4 týdny ještě konopí v pohodě zvládá vlhkost okolo 50% někdy i 55%. V druhé části už je ale potřeba vlhkost snižovat a to nejlépe až k hranici 40-45%. 

Květová fáze konopí přichází u různých odrůd jinak. Klasické, feminizované konopí začíná kvést v momentě kdy se denní světlo zkrátí na 12 hodin. To v přírodě probíhá většinou v průběhu října/srpna. U samonakvétacích odrůd konopí nastupuje květová fáze automaticky, přibližně po 3-4 týdnech života, bez ohledu na počet hodin světla. Pro správné nastavení vlhkosti v pěstebním boxu, je dobré sledovat jak nastupují první znaky květové fáze konopí. V tuto chvíli je fajn vlhkost snižovat.

5. Plísně konopí: hniloba pupenů a padlí

Plísně představují pro pěstitele konopí velký problém. Nejenže vysávají z rostlin život, ale některé plísně si pochutnávají přímo na pupenech a ničí je ještě před tím, než stihnete posbírat úrodu. Dvě nejčastější plísně postihující konopí jsou padlí a botrytida (bud rot, plíseň šedá).

Jak už název napovídá, padlí zanechává na povrchu listů rostliny jemný bílý prášek podobný mouce. Nakonec se plíseň rozšíří i na zbytek rostliny a přeruší fotosyntézu. Rostlině pomalu žloutnou listy, až nakonec úplně zahyne. V pokročilém stadiu může padlí zanechat na rostlinách malé černé spóry. Ty se přenášejí vzduchem, a tím se šíří dál. Neexistuje způsob, jak infikovanou rostlinu zcela vyléčit. Nezbude vám nic jiného, ​​než s plísní bojovat, tím že odstraníte napadené části, a budete se snažit minimalizovat její šíření, přičemž necháte zdravé části rostliny růst. Na obrázcích níže můžete vidět jak vypadá padlí na listech konopí.

 

Plíseň šedá (Botrytida, Bud rot)

Botrytida, známá také jako plíseň šedá, se obvykle zahnízdí přímo na stonku rostliny a pomalu se dostává až k jednotlivým větvím, při čemž likviduje všechny květy, se kterými přijde do kontaktu. Jedním z prvních příznaků infekce plísní šedou jsou suché, usychající a hnědě zbarvené listy na jednotlivých pupenech nebo celých palicích. Tato plíseň se objevuje hlavně na tvrdých, pevných palicích do kterých neproudí tolik vzduchu. Pojďme se podívat na podrobnější fotky a obrázky, kde jsou vidět všechny podrobnosti.

     

Prvotní projevy jsou velmi rychlé, okvětní lístky a listy v jinak zdravé palicí konopí začnou žloutnout a usychat. Tento jev se ale odehraje klidně na jinak kompletně zdravé rostlině, a to během pouhých 2-3 dnů. To je jasné znamení, že u stonku uvnitř květů právě může bujet šedá plíseň. Pokud máte podezření, není nic jednoduššího než si vzít vinilovou rukavici, a do paličky se opatrně podívat. Najdete-li tam šedivý, bílý či namodralý povlak, či už rozjetou plíseň, není nač čekat. Tuto napadenou palici je potřeba co nejdříve odstranit a to jednoduchým ustřihnutím celé palice i se stonkem. Plíseň se totiž ve svém pokročilém stádiu šíří vzduchem a tak je velké riziko, že dojde k přenosu a uhnije vám celá úroda.

Jak vidíte na fotce níže, jedná se o celkově zdravou rostlinu se zelenými listy, nicméně uprostřed palice z ničeho nic rostou uschlé, mrtvé listy. Jasné znamení že u středu listů se něco děje. Po roztažení okvětních lístků (sugarleaves) je vidět začínající šedivá plíseň. 

  

Pokud se na postižené pupeny podíváte zblízka, zjistíte, že na nich roste šedá nebo namodralá plíseň. Během zrání botrytida produkuje i malé černé spory. Ty se mohou šířit na jiné rostliny přímým kontaktem nebo vzduchem.

Boj proti plísním konopí je náročný. Nejprve budete muset posoudit, s jakou konkrétní infekcí vaše rostlina bojuje. Na základě toho se můžete rozhodnout, zda se vyplatí pokusit se ji zachránit nebo ne. Většinou je ale nejjistější odstranit napadené části rostliny, a pokračovat dál v pěstování. Během toho věnujte zvýšenou pozornost tomu, zda se plíseň někde neobjeví. 

6. Identifikace běžných plísní konopí

Houbová infekce může mít negativní vliv na velikost a kvalitu úrody. Problémy s houbami jsou bohužel velmi časté u pěstitelů v interiéru i exteriéru. Klíčová je prevence.

Vadnutí semenáčků

Jedná se o typický problém mladých rostlinek napadených některými druhy hub. Obvykle ho způsobují pythium, botrytida a fusarium. Ať už jsou přítomny v půdě, nebo jste je do pěstitelského prostředí přenesli jinou rostlinou, tyto houby napadají stonky mladých sazenic. Stačí jim méně než 24 hodin k tomu, aby semenáček oslabily a nakonec zabily.

Septorióza

Septorióza je houbové onemocnění známé také jako žlutá skvrnitost listů. Projevuje se vznikem žlutých nebo hnědých skvrn na listech. Obvykle napadá rostliny hned na začátku kvetení a nejprve se objevuje na listech v blízkosti substrátu. Pokud se septorióza neléčí, postupuje vzhůru po rostlině. Obyčejně nenapadá pupeny, zato může zničit spoustu listů. Nejenže to rostliny stresuje, ale ovlivňuje to také jejich schopnost fotosyntézy, brzdí jejich růst a snižuje úrodu.

Fusarium

Fusarium je vražedná houba, která dokáže zničit celou úrodu konopí. Tato potvora dokáže léta spát ukrytá v půdě a rostlinu zasáhnout nečekaně, bez příznaků. Fusarium se velmi těžko odhaluje, protože útočí přímo na kořeny. Způsobuje jejich hnilobu a zároveň přerušuje tok živin a vody v rostlině. Napadené rostliny opadávají, vadnou a často během několika dní odumírají. Na fusarium neexistuje lék a pěstitelům, kteří čelí této houbě, se obvykle doporučuje, aby rostliny spálili, vyhodili zeminu a květináče, vydezinfikovali pěstební prostor a zahájili zcela nové pěstování.

Pythium

Pythium je druh parazitické řasy, která byla v minulosti klasifikována jako houba. Ta napadá kořeny rostlin konopí. Je to jedna z hlavních příčin hniloby kořenů. Ačkoli může napadnout rostliny konopí v kterémkoli stadiu života, obzvláště ohroženy jsou sazenice, protože velká část rostliny žije ve vlhkém prostředí.

Pokud pěstujete v hydrosystémech, máte výhodu, pokud jde o rozpoznání napadení Pythiem. Snáze spatříte hnědé zbarvení a puchýřovitou, slizovitou hmotu kolem kořenů rostliny. Ty jsou výstražnými příznaky kořenové hniloby. A za tu je v téměř 90 % případů zodpovědné právě Pythium.

Bohužel, pokud pěstujete v půdě nebo v pasivních hydrosystémech (jako je kokos nebo perlit), je odhalení této plejády velmi obtížné, protože způsobuje různé nadzemní příznaky, které mohou připomínat vše od nedostatku živin až po lehké spálení.

Alternaria – černá plíseň

Odhaduje se, že napadení alternariou je zodpovědné za znehodnocení až 20 % všech zemědělských plodin.

Alternarie miluje teplé a vlhké podmínky. Zaměřuje se i na rostliny rostoucí v chudé půdě, na ty, které měly v minulosti jiné houbové problémy nebo na ty, které trpí špatným hospodařením s živinami. Přestože může rostlinu napadnout v kterémkoli stádiu jejího životního cyklu, alternaria má tendenci nejvíce postihovat kvetoucí rostliny. Poznávacím znakem napadení alternariou je fialově hnědé skvrnité zbarvení se žlutými okraji na listech. Někdy můžete na listech objevit i malé černé spory houby tzv. konidie.

Alternarii bohužel nelze léčit. Je to houba přenášená semeny, která se rychle šíří z jedné rostliny na druhou. Infikované a nejedlé jsou také plody napadených rostlin.

Přeslenatka - Verticillium

Přeslenatka je další houbová pohroma napadající rostliny. Celá léta dokáže spát v půdě a po probuzení napadne kořeny rostliny. Přes ně se rozšíří až do xylému - cévní tkáně, která přenáší vodu a živiny z kořenů do zbytku rostliny.

Jak se houba rozrůstá, blokuje xylém, čímž ovlivňuje tok vody a živin a způsobuje odumírání a vadnutí částí rostliny (včetně listů, větví a květů). Přeslenatka může také způsobit hnědé zbarvení kolem stonku v blízkosti substrátu.

Podobně jako mnohé jiné houby se přeslenatka rychle šíří a způsobuje vážné škody na rostlinách, které napadne. Pokud ji objevíte ve své zahradě, nejlepší volbou je napadené rostliny spálit a sterilizovat pěstební vybavení. Zabráníte tak šíření houby. Abyste se vyhnuli budoucím infekcím, musíte odstranit veškerou vrchní vrstvu půdy.

7. Virové problémy konopí

Naneštěstí, pro nezkušené pěstitele je viry obtížné odhalit. Problém je, že vážné škody dokáží způsobit v krátké době.

Virus tabákové mozaiky

Virus tabákové mozaiky (z angličtiny tobacco mosaic virus - TMV), který byl poprvé identifikován na tabákových plantážích, způsobuje deformované, zakřivené listy s výraznými žlutými skvrnami podobnými mozaice. Na některých rostlinách se mohou objevit i oslabené, červeně nebo fialově zbarvené stonky, zatímco jiné mohou být nositeli viru, aniž by se u nich objevily jakékoli příznaky. Přestože se jedná o vzácný virus, nelze léčit. Pokud jej objevíte ve své zahradě, nejlepší volbou je infikované rostliny odstranit, abyste zabránili jeho šíření. Zajímavostí je, že se jedná o vůbec první virus v historii vědy, který se výzkumníkům podařilo objevit a identifikovat.

8. Rozpoznávání běžných škůdců konopí

Běžným problémem konopí, zejména těch pěstovaných venku, jsou i škůdci.

Smutnice

Smutnice jsou malé černé mušky, které se velmi podobají ovocným (vinným) muškám. Na rozdíl od jiných škůdců konopí nenapadají listy ani květy rostlin. Jejich larvy však žijí v půdě pod rostlinami a pomalu jim žerou kořeny. Časem to může způsobit žloutnutí listů, vadnutí, příznaky nedostatku živin a zpomalený růst.

Bohužel smutnice jsou pro pěstitele konopí velmi častým problémem. Jejich larvy mohou být přítomny v půdě zakoupené v obchodě, ale také nadměrné zavlažování a vysoká vlhkost vzduchu přitahují tyto malé nepříjemné brouky do vaší zahrady nebo pěstitelské místnosti.

Naštěstí, smutnice nejsou nejhoršími škůdci. Nimbový olej, křemelina (diatomitická zemina) a užitečné bakterie a hmyz (jako například Bacillus thuringiensis a berušky) pomáhají udržet smutnice na uzdě, pokud si jich včas všimnete.

Další téměř nutnou prevencí při pěstování konopí indoor, je bezpochyby používání žlutých či modrých lepových desek. Ty můžete zavěsit v pěstebním prostoru, nebo zapíchnout k rostlině do květináče. Mušky mají žlutou barvu rády a začnou se na lepové desky chytat stejně jako můžete vidět na obrázku níže. 

Roztoči

Roztoči jsou dalšími běžnými škůdci, kteří můžou na vaší úrodě způsobit spoušť. Tato malá zvířátka, podobající se pavoukům, mohou být černá nebo červená a milují horké a suché podmínky. Nejhorší je, že tyto potvůrky se velmi rychle rozmnožují (samičky kladou až 20 vajíček denně po dobu 2-4 týdnů), což znamená, že abyste minimalizovali škody, musíte zamoření zachytit velmi rychle.

Mezi první příznaky výskytu roztočů patří drobné skvrny na listech, jakož i jemné bílé pavučiny na spodní straně listů (které se později mohou rozšířit na celou rostlinu). Pokud se roztoči neléčí, mohou zničit listy, zpomalit růst rostliny a snížit její úrodu.

Roztoči jsou obzvlášť odolné proti mnoha komerčním pesticidům. K ošetření napadení roztoči doporučujeme oříznutí napadených listů a zalévání rostlin směsí nimbového oleje a vody. Abyste zabránili budoucímu napadení a roztoči vyhubili přirozenou formou, je velmi dobré nasadit na ně armádu berušek.

Mšice

Mšice jsou jedním z nejničivějších škůdců, které napadají kulturní rostliny včetně konopí. Pod mikroskopem tyto brouci vypadají jako drobné zelené, černé, červené nebo bílé kobylky nebo cvrčky, jejichž velikost se pohybuje od 1 do 10mm.

Samičky mšic se obvykle líhnou na začátku jara a jejich počet se rychle zvyšuje již za několik týdnů. Když si najdou cestu do vaší pěstitelské místnosti nebo zahrady, začnou se živit vašimi rostlinami. Během svého hodování zanechávají na listech, stoncích a květech sladkou látku známou jako medovice. Medovice přitahuje mravence a plísně, které mohou poškodit rostliny. Mravenci mšice chrání a bojují s jiným dravým hmyzem, například s beruškami. To v konečném důsledku umožňuje, aby se počáteční zamoření mšicemi zhoršilo.

Mšice nejen ničí zdravé listy, ale mohou také šířit nemoci z jedné rostliny na druhou. Podobně jako v případě roztočů nebo hub doporučujeme ořezávat postižené listy, zalévat rostliny směsí vody a nimbového oleje a nasadit užitečný dravý hmyz, který bude bojovat proti mšicím a zabrání jejich návratu.

Minování listů (leaf minning)

Larvy různého hmyzu se zavrtávají do listů, aby se v nich mohly živit a růst. Obvykle jde o druhy hmyzu, jejichž larvy jsou menší než 1 milimetr – jsou to takové malé bílé nebo zelenkavé červíčky.

Během zimy se ukrývají v půdě a na jaře vylézají. Když dospějí, samičky nakladou vajíčka na listy. Mladé larvy se po vylíhnutí zavrtají do listů, které je chrání a zároveň jim poskytují chutnou potravu. Když dorostou do dospělosti, padnou na zem a celý proces se může zopakovat.

Na listech, kterými se živily, zanechávají larvy charakteristické bílé nebo žluté klikaté čáry, kterým se říká miny. Podobně jako v případě roztočů a mšic, i v případě zaminování listů je třeba odstranit všechny napadené listy, rostliny postříkat směsí vody a nimbového oleje a použít dravý hmyz. Tak se dá proti tomuto druhu zamoření účinně bojovat.

Housenky

Existuje více než 20 000 různých druhů housenek, ale jednu věc mají společnou: dokážou zcela zničit vaše konopí.

Ať už jde o housenky motýlů nebo molů, budou se živit vašimi rostlinami a po určité době se na nich i dočasně ubytují a zakuklí se. Většina housenek se živí listy, ale notoricky známá housenka zavíječ kukuřičný provrtá i stonky.

Jediný způsob, jak ochránit rostliny před housenkami, je pravidelně je kontrolovat pomocí lupy a zbavit se všech nalezených housenek a vajíček (které mohou být černé, bílé nebo červené barvy). Dávejte si také pozor na díry ve stoncích a cestičky hnědého odpadu, které za nimi zůstávají. Jsou to spolehlivá znamení, že máte problém s housenkami.

9. Další běžné problémy konopí

V pěstebním prostoru se mohou vyskytnout různé další problémy od revegetace až po opylování. Zde naleznete informace, které potřebujete vědět, abyste těmto problémům předešli.

Hermafrodity a banány

Konopí jsou dvoudomé, což znamená, že vytvářejí rostliny s odlišnými samčími a samičími reprodukčními orgány. Hermafrodity však mohou vytvářet oba pohlavní orgány na téže rostlině. Může to být důsledek genetiky, manipulace se semeny nebo stresu.

Hermafroditismus zajišťuje přežití. Komerční produkce konopí má daleko od přirozené. Samice se nechávají neopylené extrémně dlouhou dobu ve snaze vyhnat jejich produkci pryskyřice na maximum. Tím se zlepšuje chuť a síla šišek. Naneštěstí, tyto dlouhé doby kvetení spolu se stresovými faktory prostředí, jako je nesprávná vlhkost a teplota, špatné osvětlení, nesprávné krmení a problémy s pH, mohou způsobit, že se samičky pokusí o rozmnožení samy a vyvinou se jim samčí reprodukční orgány známé jako „banány „.

Rozpoznat hermafrodity není obtížné, pokud víte, co máte hledat. Rostliny často kontrolujte, abyste je spatřili co nejdříve a měli tak čas zasáhnout před tím, než vám opylují samičky a zničí celou úrodu.

Revegetace

Pokud přerušíte kvetoucí rostlině světelný cyklus, může se stát, že se vrátí do vegetativní fáze. Zatímco nezkušení pěstitelé mohou nechtěně vrátit své rostliny zpět, zkušení pěstitelé někdy vrátí vegetační fázi záměrně, aby získali více úrod ze stejné rostliny. I když to zní skvěle, revegetace s sebou přináší rizika. Rostliny mají menší úrodu a mohou častěji vykazovat známky hermafroditismu.

Opylené rostliny

Opylení je hlavním hříchem pěstování konopí sinsemilla. Když se vaše samičky opylují, přestanou produkovat pryskyřici a veškerou svou energii investují do vývoje semen. Poznávacím znamením opylené samičky jsou nabobtnalé listeny. Vezměte pinzetu a otevřete je. Pokud je uvnitř semeno, máte opylenou rostlinu.

Bohužel opylení nemůžete nijak zvrátit. Nejlépe uděláte, pokud vyřadíte všechny samčí rostliny. Samičí rostliny zkontrolujte a zjistěte, zda jsou opylené. Potom se můžete rozhodnout, zda je ponecháte naživu nebo je vyřadíte a začnete pěstovat nové.